Historie letiště

1925-1929

Záměr založení letiště u lázeňského města Karlovy Vary byl vyvolán rozvojem letectví a civilní letecké dopravy v Československu na počátku 20. let. Městská rada již v roce 1925 správně odhadla nezbytnost leteckého spojení s ostatními městy u nás i v zahraničí. Inspiraci nalezla v nedalekých Mariánských Lázních, kde již od roku 1921 provozoval leteckou dopravu Julius Arigi, nejprve prostřednictvím své společnosti IKARUS, později na novém letišti (z původního letiště na Panských polích se jeho činnost přesunula do obce Skláře), které bylo otevřeno v roce 1927 společně s leteckou továrnou AERO a pod jejím jménem provozoval linku Mariánské Lázně – Praha. Ve stejném roce, kdy bylo otevřeno letiště Skláře, nalezly Karlovy Vary konečně vhodnou lokalitu pro vybudování svého letiště u obce Olšová Vrata. Ve stejném roce byla uzavřena smlouva mezi Ministerstvem veřejných prací a městem Karlovy Vary na vybudování letiště. Práce na terénních úpravách započaly 28. října 1928 a trvaly až do roku 1930, náklady na úpravu vykoupených pozemků na letištní plochu stálo více než milion korun.

Letecké trasy Československa v roce 1929.

1930

Letištní pláň byla odvodněna, zrekultivována a na jaře téhož roku oseta travou. Holá letištní plocha ve tvaru lichoběžníku, bez letištních objektů, měla celkovou rozlohu 40 ha. Až v roce 1930 byl předložen projekt hangáru, jehož autorem byl akademik Stanislav Bechyně. Studii odbavovací budovy zpracoval architekt Rudolf Weise z Karlových Varů. Z neznámých důvodů nebyly tyto návrhy přijaty. V říjnu roku 1931 byla zpracováním nového projektu pověřena pražská firma ing. Jana Blažka. Pozdější výstavbu řídil ing. Antonín Brebera, stavební dozor vykonal ing. František Solveter. Nové objekty byly uvedeny do provozu v roce 1933. Hlavni odbavovací budova a další objekty byly na tehdejší poměry dostatečně kapacitní s dokonalou architekturou, kterou obdivujeme dodnes.

Rozestavěné letiště.

1931

Letecký provoz ale začal v provizorních podmínkách již 15. května 1931 na trati Praha – Mariánské Lázně – Karlovy Vary a od té doby se slibně rozvíjel. Létalo se čtyřikrát denně, sezóna trvala od května do října, na linkách létaly letouny Aero A-23 s motorem Walter-Jupiter IV a Aero A-38 s motorem Walter Jupitek IV a Fokker F VII 3m (ASvia) s motorem Walter-Castor IV, od začátku provozu do konce sezony bylo uskutečněno 764 letů, přepraveno bylo 918 osob a 3572 kilogramů nákladu.

Celkový pohled na nově vybudované Letiště Karlovy Vary.

1932

V průběhu roku 1932 bylo letiště Karlovy Vary bude upřednostněno před letištěm Mariánské Lázně, v červnu byla z letiště Mariánské Lázně přesunuta celní a pasová kontrola, v červnu bylo schváleno, aby bylo letišti uděleno povolení přistávat letadlům Deutche Lufthansa A.G. při letech mezi Saskou Kamenicí a Mariánskými Lázněmi.

Nově vybudované Letiště Karlovy Vary - na ploše letoun Deutche Lufthansa JU-58

1933

Linky byly operovány letouny Aero A 23 nahradil letoun Aero A-35 s motoreem Walter Castor a přibyl letoun Caproni Ca-37 s třemi motory Walter – Mars, na Divadelním náměstí byla otevřena Městská dopravní letecká kancelář.

V prvním roce operovala ČSA na Letiště Karlovy Vary letouny A-23 a A-38 - na snímku před budovou letiště.

1935

Od roku 1935 mělo letiště Karlovy Vary letecké spojení do 11 měst v tehdejším Československu, bylo zařazeno do evropské sítě letišť a navazující lety Karlovy Vary spojovaly s Budapeští, Bělehradem, Vídní, Berlínem, Amsterodamem, Londýnem, Paříží a dalšími městy.

Pohled na předválečné letiště z vyhlídkové restaurace Na Vítkovce.

1936

V roce 1936 bylo na lince Praha – Karlovy Vary přepraveno 1.325 cestujících, 704 kg pošty, 35 tun zavazadel a nákladu a bylo nalétáno 4.760 km. Linky byly operovány letounem Fokker FVII-3m-Avia.3 s motorem Walter-Castor.

Letoun Avia F-VIIb-3m používaný na lince Praha - Karlovy Vary.

1937-1939

V roce 1937 byly výkony cestující/pošta/náklad a zavazadla 2.726/1.359kg/60,25t a v roce 1938 už pouze 1.354/308kg/29,73t, neboť v roce 1938 byla linka Karlovy Vary – Praha pozastavena z důvodu blízkosti hranice, po okupaci Československa potom ustala civilní letecká doprava zcela.

Nástup cestujících a nakládání zavazadel.

1940-1945

Ve válečných letech byl na letišti umístěn školní pluk Luftwaffe. 17. 4. 1945 byl proveden americkými bombardovacími letci nálet na nádraží v Karlových Varech, doprovodné Mustangy ostřelovaly letiště – motorová letadla a část budov, odbavovací hala a hangár. Ing. Bechyněho naštěstí zasaženy nebyly. Již v červnu 1945 byla plocha upravena tak, aby byla znovu schopna provozu.

Během války používala letiště Luftwafe při výcviku pilotů.

1946

Postupně byly opraveny provozní budovy a byl znovu zahájen pravidelný letecký provoz sezónní linkou Praha – Karlovy Vary – Praha letadly typu Ju-52, Siebel 204 a později DC-3.

DC-3 v barvách ČSA.

1947-1949

V rámci dvouletého plánu byla provedena rekonstrukce elektrického vedení a byla upravována přistávací plocha, byly odstraněny nerovnosti, aby plocha vyhovovala tehdejším leteckým předpisům.

Letní letový řád ČSA 1949.

1952

Od roku 1952 nastává v rozvoji karlovarského letiště nová éra. Byla zahájena výstavba vzletové a přistávací dráhy s cementobetonovým krytem v délce 2150 m, včetně pojezdové dráhy. Postupně byla rozšířena odbavovací plocha, provedeny generální opravy letištních objektů, příjezdové komunikace apod. Letiště bylo vybaveno novou zabezpečovací leteckou technikou.

Nově vybudovaná cementobetonová přistávací dráha.

1956

Pro nerentabilitu byl na rok přerušen na letišti pravidelný provoz letadel ČSA.

Letiště Karlovy Vary a jeho předzahrádka restaurace.

15.10.1960

Na letišti byl po rekonstrukci obnoven provoz a letiště mělo v následujících letech spojení s Brnem, Ostravou a Košicemi, Berlínem (Schönefeld) a nepravidelnými linkami s Vídní. Nosným typem letadla byl v té době Iljušin Il-14.

1965

V roce 1965 vybudovali pracovníci letiště vlastními silami radiomaják na kopci u Stružné. Od téhož roku byl zahájen celoroční provoz. Poměrně velký počet přepravovaných cestujících a zájem o leteckou přepravu si vyžádal otevřeni cestovní kanceláře ve městě.

1967

V roce 1967 byl dosažen do té doby největší počet přepravovaných cestujících - 47 tisíc.

1978

Denně se provozovalo šest pravidelných leteckých spojů, z nichž čtyři spojovaly lázeňské město s Moravou a Slovenskem. V obou směrech bylo odbaveno 50 tisíc cestujících.

I takové akce naše letiště zažívalo - snímek z roku 1971.

1979

Státní opatření směřující k úspoře pohonných hmot a prudký nárůst cen letenek ale zapříčinily v následujícím roce citelný pokles zájmu o cestování letadly. Na letišti Karlovy Vary klesl provoz o 74 % a nakonec byl zastaven. V té době se dokonce zvažovala otázka jeho dalšího provozováni jako civilního dopravního letiště. Od roku 1981 pak byl udržován pouze sezónní (letní) provoz mezi Prahou a Karlovými Vary s možností tranzitu.

1984

Přes veškeré omezeni leteckého provozu v důsledku poklesu zájmu o leteckou přepravu si řada pracovníků civilního letectví uvědomovala nedozírné a těžko obnovitelně škody, které by vznikly zrušením letiště a pevně věřila v obnovení provozu. Nakonec se podařilo v letech 1984-1985 dokonce zrealizovat nový kryt cementobetonové vzletové a přistávací dráhy, v rámci její kompletní opravy, s využitím asfaltobetonového koberce.

1989

Letiště opět získalo statut mezinárodního letiště a postupně, díky realizacím nezbytných a doplňujících investic, jsou vytvářeny podmínky pro širší využívání jeho kapacit. Letiště je napojeno na veřejný vodovod a kanalizaci, je vystavěna nová odbavovací plocha pro letadla GA a letiště postupně oplocováno.

1999

Česká správa letišť, s.p. ukončila vnitřní rekonstrukci původní odbavovací haly letiště v souvislosti se zahájením pravidelné linky ČSA do Moskvy v únoru 1998.

2001

Řízení letového provozu ČR, s.p. dokončilo výstavbu nové řídící věže (TWR). Současně společnost TOTAL dokončila výstavbu moderního skladu a zázemí pro poskytování služby plnění LPH do letadel.

2004

K 1. červenci 2004 došlo k významné změně ve vlastnictví letiště, které bylo převedeno z vlastnictví státudo vlastnictví Karlovarského kraje. Provozovatelem letiště se následně stala na základě smlouvy o nájmu podniku společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o., 100% vlastněná Karlovarským krajem, která plní roli provozovatele letiště doposud. Ve stejném roce byla zároveň zahájena příprava ambiciózního plánu modernizace letiště Karlovy Vary.

2005

Koncem roku byla zahájena I. etapa modernizace, zaměřená na další rekonstrukci povrchu vzletové a přistávací dráhy s cílem zlepšit její technické parametry, zejména únosnost a podélné sklony. Celkové náklady dosáhly 113,5 mil Kč a byly hrazeny Karlovarským krajem (80mil Kč) a z programu ERDF – Operační program Infrastruktura (33,5mil Kč).

2006

Je dokončena I. a souběžně realizována II. etapa modernizace, rekonstrukce světelného zabezpečovacího zařízení, díky které se dosáhlo zvýšení dostupnosti letiště za zhoršených povětrnostních podmínek a snížení limitů pro přistání odpovídající kategorii ICAO CAT I. Celkové náklady ve výši 33,5 mil byly hrazeny provozovatelem, společností Letiště Karlovy Vary s.r.o. (17,9mil Kč) a Iniciativou Společenství INTERREG III A (15,6 mil Kč).

2007

Byla zahájena 1. část III. etapy modernizace, která přizpůsobila prostory terminálu požadavkům na odbavení cestujících dle Schengenských dohod. Celkové náklady ve výši 56 mil byly hrazeny Karlovarským krajem (39 mil Kč) a Norskými finančními mechanismy (17mil Kč).
V tomto roce došlo i k výraznému nárůstu provozu, a kromě pravidelných linek ČSA a Aeroflotu do Moskvy, byla otevřena i linka do Petrohradu. Celkem bylo odbaveno přes 64 tis. cestujících.

2008

Souběžně s dokončováním 1. části byla zahájena 2. část III. etapy modernizace, týkající se výstavby nového terminálu pro odbavení cestujících ve veřejné části a zvýšení kapacity. Bylo vybudováno 6 nových přepážek check-in, 3 rámy a rentgeny pro bezpečnostní kontrolu cestujících, nové komerční prostory, VIP salónek a business lounge a nové administrativní prostory. Zvýšila se tak hodinová kapacita odbavených cestujících na 250 a roční kapacita na 400 – 500 tis. cestujících. Celkové náklady ve výši 98 mil. Kč byly hrazeny dotací ze strukturálního fondu ERDF - ROP NUTS2 Severozápad (80 mil. Kč), příspěvkem z národních veřejných zdrojů (7 mil. Kč) a prostředky Karlovarského kraji (11 mil. Kč). Vybrané technologie mimo tyto náklady byly hrazeny ze zdrojů provozovatele letiště.

2011

V tomto roce dosáhl počet odbavených cestujících téměř 100 tisíc a kromě linek do Moskvy a Petrohradu, byly v provozu i linky do Jekatěrinburgu (Ural Airlines), Samary (ČSA), Kyjeva (Aerosvit) a do Baku (AZAL).

2013

V tomto roce bylo dosaženo dosavadního rekordu v počtu odbavených cestujících, celkem 104.469 a zisku společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o ve výši 10.3 mil Kč.

2017

Byla otevřena nová stanice Záchranné a požární služby na letišti. Zároveň ale pokračoval propad výkonů letiště z důvodů Krymské krize a odlivu ruských lázeňských hostů z Karlovarského regionu. Bylo odbaveno 21tis cestujících a provoz ukončily všechny společnosti, kromě linky ČSA do Moskvy.

2018

V tomto roce ukončila pravidelný provoz i společnost ČSA, ale jako náhrada spojení do tradiční destinace Moskvy, byl zahájen provoz společnosti POBEDA na lince Karlovy Vary – Moskva – letiště Vnukovo a došlo k nárůstu odbavených cestujících na 45.000.

2019

Pokračoval nárůst provozu společnosti Pobeda a bylo odbaveno celkem 62.343 cestujících. V červnu 2019 pak zahájila v nově zrekonstruovaných prostorech budovy bývalého Aeroklubu provoz i letecká škola F Air se zaměřením na výcvik zahraničních studentů.

2020

Předpoklady dalšího nárůstu provozu a počtu odbavených cestujících byly zásadně ovlivněny pandemickou situací a omezením volného pohybu osob, od března 2020 byl přerušen provoz pravidelných linek a ostatní obchodní lety byly realizované v minimálním objemu. Celkový počet odbavených cestujících byl jen 17.234. Počet pohybů pak naopak díky provozu letecké školy dosáhl historického maxima v celkovém počtu 15.732.