Rozhovor s ředitelem mezinárodního Letiště Karlovy Vary s.r.o. Ing. Václavem Černým jsem zahájil konstatováním, že karlovarské letiště je pro Karlovarský kraj strategickou záležitostí nejen proto, protože patří v rámci Česka k turisticky nejnavštěvovanějším. Dopravní dostupnost odnepaměti byla a bude stěžejním limitujícím činitelem obchodu. Ostatně právě díky jí mohl na našem území vzniknout první nám známý státní útvar tzv. Sámova říše, z níž se po mnoha peripetiích vyklubalo to, v čem nyní žijeme. V ne nepodstatné součásti zahraničního obchodu - odvětví cestovního ruchu a lázeňství - je pak dopravní dostupnost limitující dvojnásob.
Pane řediteli, když jsme spolu hovořili posledně, projevil jste přání, aby vaše letiště bylo využíváno i k cestám na zahraniční dovolené.
Přání bylo vyslyšeno. Poprvé v loňském roce, kdy odtud cestovní kanceláře EXIM Tours a FIRO Tour začaly nabízet letecké zájezdy do Tuniska a do Řecka na Krétu. Jejich klienti létali s leteckou společností Travel Service stroji Boeing 737-800. A protože se nabídka setkala se slušným zájmem, obě cestovní kanceláře v zájezdech s odlety z Karlových Varů pokračují i letos. Jejich klienti létají s Tunisairem do Tuniska. Mohu-li tedy vyslovit další přání, pak aby vzrůstal počet leteckých zájezdů a destinací z/do Karlových Varů.
K 1. červenci 2004 se provozovatelem letiště Karlovy Vary stala samostatná právnická osoba, společnost s ručením omezeným - Letiště Karlovy Vary s.r.o., spadající pod křídla Karlovarského kraje.
Bylo to administrativně náročný krok. Mohu-li jej po tři čtvrtě roku hodnotit, naplnil má očekávání. Nový vlastník má zájem na rozvoji letiště a je si vědom, že kvalitní dopravní infrastruktura významně stimuluje hospodářský rozvoj kraje. Karlovarský kraj chystá do modernizace svého letiště v příštím roce investovat cca více než 200 mil. korun. Modernizace je totiž základním předpokladem, abychom k nám dostali další letecké společnosti a umožnili našemu kraji přímá letecká spojení i s jinými destinacemi.
Co všeobecná letecká doprava?
V této oblasti u nás dominují zejména \'byznys jety\' obchodní klientely a VIP lázeňských hostů. V té ostatní jsme vstupem do Evropské unie pocítili mírný pokles. Zahraniční turisté, kteří k nám přiletí na výlet, už totiž musí u pohonných hmot a přistávacích poplatků hradit daň z přidané hodnoty, což před vstupem nemuseli. Došlo tak pro ně k výraznému navýšení cen, aniž by Letiště Karlovy Vary cokoliv zdražovalo.
Jaký byl pro Letiště Karlovy Vary loňský rok?
Nejlepší v novodobé historii. Už proto, že národní dopravce ČSA začal na linky Karlovy Vary - Moskva nasazovat kapacitnější verzi strojů Boeing 737-400 až se 168 sedačkami v ekonomické verzi. Byly vyslyšeny požadavky touroperátorů. Zájem mezi hosty z Ruské federace rok od roku stoupá. Krom toho, jak jsem již zmínil, byly odsud zahájeny i lety do Středomoří. Dostali jsme se tak na 38 tisíc odbavených cestujících ( včetně tranzitních ) a již druhý rok po sobě zaznamenali mírný zisk. (Pozn. viz statistika výkonů)
Nicméně lze se mi domnívat se, že poměr neuspokojených návštěvníků z Ruské federace, kteří do Karlových Varů 'létají' po věčně ucpané 'Karlovarské silnici' z mezinárodního Letiště Praha-Ruzyně, je stejný, tedy v absolutních číslech opět větší, než loni či předloni.
Počet hostů, kteří k nám létají přímo, je stále nižší, než celkový počet občanů Ruské federace, kteří se v Karlových Varech a dalších západočeských lázních léčí. Drží se zhruba na dvou třetinách. Neznámou v této rovnici je, z kterých oblastí Ruské federace tato třetina pochází. Je totiž možné, že ti, kteří ji tvoří, nelétají přes Moskvu, ale z jiných míst a přes jiné huby. Předpokládám, že tyto informace je Karlovarský kraj schopen vygenerovat na základě rozvíjející se spolupráce mezi jím a podnikatelskou sférou orientovanou na lázeňskou a turistickou klientelu a mezi letištěm na straně jedné a hotely a lázeňskými společnostmi na straně druhé. Na půdě Krajské sekce Národní federace hotelů a restaurací České republiky jsem měl před jejími zástupci možnost prezentovat záměry karlovarského letiště. Po modernizaci se dostane na zcela jinou úroveň, již zcela srovnatelnou s obdobnými letišti v EU.
Jaké to bude, až to bude?
Modernizace je rozčleněna na tři etapy. Investorem I. a III.etapy je Karlovarský kraj, financování II.etapy je plně v naší režii. První zahrnuje rekonstrukci stávající vzletové a přistávací dráhy v současných rozměrech. Rekonstrukce jejího povrchu navýší její únosnost. Dojde současně k úpravě nivelety, tj. k narovnání výškových poměrů na dráze, což je nutná podmínka pro následnou možnost jejího prodloužení a rozšíření. Druhá etapa bude zahrnovat rekonstrukci světelného zabezpečení s výstavbou nové přibližovací řady a kompletní rekonstrukcí veškerého energetického zázemí letiště tak, aby byly splněny podmínky I CAT ICAO. Třetí etapa bude řešit úpravy odbavovací budovy s ohledem na plnění Schengenských dohod, které v Česku mají vstoupit v platnost v říjnu 2007. Měla by spočívat nejen v úpravách vnitřku. Vzhledem k tomu, že i ČSA nasazují kapacitnější letouny a že očekáváme větší počty pasažérů na nových linkách, bude doplněna o dostavbu stávající budovy, tak aby se cestujícím dostalo standardního komfortu.
Pro druhou etapu modernizace jste zabojovali u Evropské unie ?
Ano, zadařilo se kraji i nám. Karlovarský kraj získal podporu ze strukturálních fondů EU ve výši 30% nákladů I.etapy a naše dotace se týká se rekonstrukce světelného zařízení tak, aby bylo možno na letišti provádět pravidelné lety denně po celý rok bez ohledu na počasí. Tato klíčová investice, na niž jsme v rámci programu INTEREG III A získali padesátiprocentní evropskou dotaci, nám umožní oslovit další letecké společnosti. Dá se předpokládat, že k nám budou plánovat své linky s daleko větší ochotou. Čerpání peněz je částečně podmíněno zavedením nového leteckého spojení do Mnichova s tím, že tato linka bude prodloužena (nevím zda-li jednou týdně nebo častěji) až do bavorského Hofu - jehož letiště je naším partnerem v tomto projektu. V tomto zřejmě významnou roli sehraje participace touroperátorů, hotelů a lázní Karlovarského kraje, např. formou dotazníkového šetření, abychom zjistili jakým způsobem a kudy se jejich individuální klientela dopravuje do 'Lázeňského trojúhelníku'. Předpoklad je takový, že po získání reprezentativního objemu informací a na základě analýzy dat, bude s leteckými společnostmi možno vést seriózní vyjednávání.
Rozhovor byl zveřejněn v měsíčníku Všudybyl, 8/2005.